Blog

Když se nad tímto termínem zamyslím, tak musím říci, že je velmi nadnesený. Současné aplikace jsou v naprosté většině více či méně automatizované budovy, mnohdy se vzdáleným přístupem, ale žádná inteligence se v nich neskrývá. Jsou to vlastně jen domečky na dálkové ovládání.

Takový inteligentní dům totiž musí mít schopnost pozorovat, cítit, učit se. Ze získaných informací a zkušeností pak vyvozovat závěry vedoucí k vytváření pohodlného prostředí bez zbytečných nákladů. Rozhodně to není LED-Show ovládaná „plackou“.

Dost bylo řečí! Začněme od píky. Není jednoduché stávajícímu stavení vdechnout inteligenci, ale přece jen to jde. Vždy je však lepší takovou budovu vystavět novou. Současné stavby takovému přidání inteligence nevyhovují z mnoha důvodů, ale tím nejdůležitějším je dynamika. Ten dům má napodobovat živý organismus, který má být hostitelem člověka. Musí tedy dostatečně rychle potřeby člověka naplňovat. Pro člověka je nejdůležitější tepelná pohoda, světlo a čerstvý vzduch. Tohle stojí spoustu energie. Je tedy potřeba nejprve myslet na energetické zázemí, ale to nelze nikde pořídit jako celek. Současné stavebnictví je svázáno novodobými předsudky o úsporách a zateplování. Ideálem dokonalosti je pasivní dům. Ten ale není pro život, to je hrobka.

Teplo totiž nejde nikam schovat, jeho smyslem je pohyb, vždy uteče. Přitom je tak snadné je získávat nebo vracet zpět. Je komické sledovat spoluobčany, kteří zachraňují s bídou 20 % nákladů na otop, ale 100 % nákladů na teplou vodu vypustí do kanálu! Náklady na teplou vodu v mé domácnosti představují 2,5 násobek nákladů na otop!

Ale zpátky k inteligentnímu domu. Musí být dynamický a jeho působení musí být cílené. Takové rozptýlené světlo po celé místnosti je na nic, když potřebuji dobře vidět tam kde stojím nebo sedím. To samé platí i třeba pro hudbu obrazovky a další vymoženosti.

Největším úskalím takového projektu je komunikace mezi člověkem a domem. Hned zpočátku je třeba mít jasno v tom, co dům může dělat bez komunikace a na co musí mít instrukce. Je třeba hledat kompromis mezi schopnostmi techniky a pořizovacími náklady. Z hlediska dnešních technologií mě toho omezuje jen málo, náklady jsou ovšem jiná věc. Prostě se to bez nějakého ovládacího prvku neobejde.

Budu zde postupně popisovat jednotlivé milníky na cestě k inteligentnímu domu a elektrická udělátka, bez kterých by to šlo opravdu těžko.

To co dnes nazýváme inteligentními domy, jsou jen domečky na dálkové ovládání. Snažíme se přizpůsobit člověka stroji, ne stroj člověku. Dnešní řídící systémy vycházejí z průmyslu. Přísně se drží centrální architektury a s člověkem komunikují v číslech, grafech a procentech.

Má Vaše dítě doma trpět chladem jen proto, že ještě neumí číst a psát?